English version


Střední průmyslová škola chemická Pardubice

Geocaching

Geocaching je obdobou tradiční hry „hledání pokladu“ pomocí moderní navigační techniky. Tuto hru po celém světě rozvíjejí majitelé GPS přístrojů s hravou a dobrodružnou povahou. Základní myšlenkou hry je najít schránky (skrýše, poklady), zvané „keše”, které jsou ukryté obvykle v přírodě, ale často i ve městech nebo vesnicích na zajímavých nebo význačných místech. O své zážitky se pak hledač může podělit na webu. Kdokoli může navštívit webové stránky www.geocaching.com, zdarma se zaregistrovat a zjistit si tam souřadnice různých dalších schránek umístěných po celém světě. Geocaching kombinuje moderní techniku s dobrodružstvím v přírodě. Je to skvělý způsob, jak prozkoumat místa blízká i vzdálená, dozvědět se zajímavé informace a shlédnout spoustu hezkého, poučného i zajímavého. Ještě lepší zážitky vás čekají, pokud geocaching zkombinujete s tábořením, turistikou pěší i na kole, jízdou na inline bruslích, vodáctvím nebo jinou aktivitou. Ve své nejjednodušší formě v sobě „keš“ obsahuje deník („logbook”), kde se podepíšete. Může také obsahovat předměty, s nimiž se dá dělat výměnný obchod. Největší odměnou je ale často už samotné hledání. Geocaching mohou provozovat lidé všech věkových kategorií, včetně rodin s dětmi, studentů, dospělých i důchodců. Geocaching je skvělý způsob, jak skloubit přátele s vlastní rodinou a užít si zábavy ve volné přírodě. Schránky jsou dnes už na každém kontinentu, od Antarktidy po Severní Ameriku. Mohou být v místním parku, na konci dlouhé pěší túry, pod vodou nebo i na rohu ulice. GARMIN GPS GPS, neboli Global Positioning Systém je vojenský navigační družicový systém provozovaný Ministerstvem obrany Spojených státu amerických, který dokáže s několikametrovou přesností určit pozici kdekoliv na Zemi. V kosmu bylo v první fázi umístěno 24 družic, ze kterých byly tři záložní. Satelity obíhají Zemi na šesti drahách ve výšce 20 200 km nad povrchem Země. V současnosti je na orbitách přes třicet fungujících družic a několik satelitů nefunkčních. Na palubě družic jsou 3 až 4 velmi přesné atomové hodiny (nezbytné pro funkci systému, pracující s neuvěřitelnou přesností 10 na mínus 13tou sekundy – tzn. více než miliontinou miliontiny sekundy), a dále pak detektory, kontrolující dodržování zákazu zkoušek nukleárních zbraní. Přijímače GPS poslouchají signály od minimálně tří a maximálně dvanácti satelitů a z těchto údajů vyhodnocují svojí přesnou pozici spolu s rychlostí a směrem posunu. K určení polohy postačí signál tří satelitů, pro zjištění nadmořské výšky alespoň čtyř a pro zjištění přesného času stačí pouze jeden satelit. Čím vetší počet družic se daří současně zachytit, tím přesnější jsou udávané souřadnice. Od počátku 90. let 20. století je systém zdarma přístupný i pro civilní uživatele po celém světě. Nejprve byla do přijímaného signálu systému zanášena umělá chyba. Toto opatření pod názvem Selective Availability (SA) mělo zabránit možnosti navádět cizí vojenské dálkové rakety. SA většinou způsobovalo chyby v rozmezí 100 m horizontálně a 140 m vertikálně. Protože USA později vyvinuly systém, jak lokálně rušit signál GPS, bylo SA k 1. květnu 2000 zrušeno a přesnost zaměření zeměpisných souřadnic běžného civilního uživatele se tak zvýšila na 5 až 10 metrů, za příznivých okolností (otevřený terén, jasná obloha) až na 3 metry. Výrazně vyšší přesnosti, např. pro účely geodetů, lze dosáhnout porovnáním naměřených hodnot s hodnotami naměřenými referenčním pozemským přijímačem (u nás síť permanentních stanic CZEPOS provozovaných zeměměřičským úřadem. Tímto způsobem je možné provádět přesná geodetická měření s přesností na milimetry. Takzvaná korekční doplňková data jsou přenášena pomocí GPRS mobilních operátorů. Tím je možné snížit chybu udávané polohy až na milimetry. Při běžném použití civilních GPS přijímačů je údaj o aktuální poloze dosažen velmi složitým výpočtem, který počítá s velkým množstvím různých vlivů. Zahrnuje kromě jiného i teorii pravděpodobnosti a teorii chyb. Velmi záleží na tom, kde GPS použijete. (na volném prostranství, v lese, v městské zástavbě, při jasné obloze, pod hustými mraky atd.). Přesnost stanovení polohy se v závislosti na těchto podmínkách mění. Může dosahovat 3 m, ale také 7 nebo 17 m. Pokud se někdy šipka GPS přístroje honí sem tam a nemůžete najít ani sami sebe natož směr, tak si uvědomte, že v krabičce ve Vaší ruce probíhají právě šílenou rychlostí ohromně složité matematické a statistické výpočty, které berou v úvahu spoustu různých vlivů. Držíte v ruce krabičku pracující s tou nejvyspělejší technologií, která kdy byla na naší planetě vyvinuta. . .